Song of Solomon 6

1Kampak tvůj milý šel,

ty ženo mnoha krás?
1,8p

Kam se tvůj milý poděl,
h.: obrátil / vydal na cestu

ať s tebou najdeme
h.: hledáme
ho zas.
5,9p

2Do zahrádky své

sestoupil můj milý

na záhony balzámové,
TM punktuje s určitým členem, což je zcela oprávněný výklad původně nepunktovaného textu. Je zřejmé, že jde vždy o tutéž zahradu: milou n. výraz její lásky (podobně jako dále lilie).

v zahradách
5,13p
⌈se pást,⌉
n. méně pravd.: pást (něco); 2,16p

lilie nasbírat.
Srv. podobný obraz v 5,1, avšak jinými slovy. U „lilií“ může pl. znamenat intenzitu celku, n. jednotliviny, např. polibky (srv. 5,13; s tím konzistentně lze chápat i 6,3 / 2,16 a obdobně 4,5 a 7,12).

3Můj milý má mne,
n.: Patřím svému milému; h.: Já jsem svého milého, [ale h. vazba standardně znamená „někdo má …“ a důraz v h. na slově „já“ kopíruje č. „mne“ na konci věty. Podobně by šlo přel. i násl. „svého milého mám“, ale nutno zachovat souvislost s v. 2,16, který se tu ozývá. (V prvních dvou větách je vztah prohozený, třetí věta se doslova opakuje.)]

můj milý je můj.

V liliích se pase.

4Krásná jsi, lásko
1,9p
má,

jako město Tirsa,
[Hl. město sev. izraelského království (1Kr 14,17), proslulé krásou. Jméno zn.: Půvab.]

jak Jeruzalém nádherná.
Ž 50,2

⌈Respekt budíš⌉
Abk 1,7

jak ⌈nazbrojená armáda.⌉
v. 10; 5,10; Ž 20,6†, [?]. Cosi jako „věci upozorňující na sebe / vybavené nápadností“. Lze chápat buďto jako „vojsko pod praporci“ (ČEP) n. „hvězdné šiky“ (NKB). Vzhledem k paralelismu s úsvitem, světlem měsíce a žárem slunce ve v. 10 jsou „hvězdné šiky“ pravděpodobné. Nicméně respekt budící korouhve táhnoucího vojska (Fischl) je zachováníhodný aspekt nevěsty (a vyhovuje zvukomalbě v č. kontrastující s v. 3). Nevěsta tančívá s mečem (srv. i jiné narážky v Pís) a symbolicky se brání dorážejícím mladíkům. Je možné, že naznačeno je obojí, součást hry s významy a proměna obrazů od armády ve v. 4 po oblohu ve v. 10. Posl. věta se na konci v. 10 opakuje a rámuje popis nevěsty.]

5Odvrať ode mne své oči,

⌈nebo mne o rozum připraví.⌉
h.: neboť / vždyť ony mi způsobily rozvrat; n.: aby mi nezpůsobily rozvrat. V Ž 138,3 zn.: působit nápor (tak, až to duši vzpruží). [Zdá se, že zde kontext líčí děj, kdy nápor vede k rozvratu. Psychický stav dobře popisuje č. hovorové „rozhodit“. Milý říká: Ztrácím rozum, ze tvých očí šílím.]; $

sg., jednotné číslo (singulár)
Vlasy tvé co ve stádu kozičky

dolů z Gileádu sbíhají.
//4,1

6Tvé zuby -- ⌈ovečky čerstvě umyté,

když stádo stoupá⌉
h.: jako stádo ovcí, když stoupají; //4,2p
z koupele.

Každá z nich po dvou rodí

a není mezi nimi neplodná.

7Jak z rozpuklého jablka granáty

zpod
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
závoje skráň hledí tvá.
//4,3p

8Na šedesát je královen
n : manželek krále [tj. s vyšším postavením než družka (resp. konkubína), podle smyslu nikoli vladařek]

a družek na osmdesát

a dívek
1,3p
bezpočet,
srv. 1Kr 11,3 (Šalomoun) a 2Pa 11,21 (Rechabeám)

9ona je však jediná,
h.: jedna

holoubek můj, zlato
//5,2p
mé.

Ona je však jediná

pro matičku
3,4
svou,

pro maminku,
h.: rodičku / tu, která ji porodila
jež ji

za vyvolenou.
h. obv.: čistou / očištěnou; LXX, Vul: vyvolenou

Jak ji děvčata uzřela,

⌈zahrnula ji chválou.⌉
h.: a nazvaly ji blaženou; Gn 30,13; Př 31,28; [tj. šťastnou (za někoho, komu lze závidět / koho lze doporučit za příklad) n. ještě lépe: za požehnanou, tj. za někoho, kdo došel přijetí a přízně u Boha.]

Královny a družky

počaly ji velebit:

10Kdo je ta, jež dolů

jako úsvit hledí,

jako luna krásná,

jako slunce
h.: žár slunce; Jb 30,28; Ž 19,7
jasná?
Výraz přel. ve v. 9 „za vyvolenou“ zde nabývá zřetelného význ. „jasná“ či snad „ryzí / čistá“. [Obměny významů jednoho slova patřily k poetické výbavě v h. ještě více než v č.]

Respekt budí

jak nazbrojená armáda.
v. 4p

11Do sadu
h.: zahrada; Est 1,5
sešel jsem k ořeší
[nejspíš ořešák vlašský (resp. královský, Juglans regia)]

podívat se na zeleň
Jb 8,12†; [ozn. rostlinku, která sotva vyrašila, teprve začíná růst a dosud ani nekvete. V korytu potoka by mohlo ozn. místo, které se zelená n. počíná zelenat vegetací.]
ve vádí,
[Sezónní vodní tok, po většinu roku prázdné koryto. Zarostlá vádí lze vídat často.]

podívat se, zda réva vyraší,

zda rozkvetly granáty.
h.: granátovníky; 4,3p; [rozkvétá již v březnu a dubnu, (kdežto réva v té době teprve raší a kvete až v květnu).]; //7,13

12Než má duše zvěděla,
h.: nevěděl jsem; n. nevěděla jsem. [Není jasné, zda stále hovoří milý, nebo milá. Výraz „má duše“ (srv. 1,7p) podle přízvukové značky z raného středověku (zachycující ale starobylou tradici přednesu) by patřil až k násl. větě „má duše mne umístila…“ (tak LXX; Vul: zmátla / zarazila). Tím, že „duše“ je f. (jako v h.), umožňuje v č. dvojznačnost, přičlení–li se zároveň i k první větě („nevěděl jsem v duši“ / „sám jsem netušil“). Novomanželku mohou lidé postavit na „vozy“ (ať se jimi myslí cokoli) a dopravit k manželovi (kt. ji v násl. v. obdivuje při tanci). Mohou ale dovézt jeho. Pouze grafickou úpravou naznačuji, že mi první možnost (jede nevěsta) připadá více v souladu s postupem písní.]

na vozy mne stavěla

lidu mého šlechetného.
[Co nebo kdo se myslí „mým šlechetným lidem“ je nejasné. Mnoho překl.: vozy Amí Nádiba; n. dle LXX, Vul a několika h. rkpp: Aminadaba (srv. 1S 7,1; 2S 6,3). $!

Copyright information for CzeCSP